Tuto historii jsem našla v částečně v archívu a částečně od kamaráda z historické knihy.Není zkopírovaná ze žádných stránek na netu.
Prosím nekopírovat bez souhlasu administrátora.
V blízkosti metropole naší požehnané, žírné velké Hané leží jako jeho předměstí samostatná obec Vrahovice. Původ jejich klade se do dob předhistorických, čehož je nutno se domnívati z četných nálezů, pocházejících z dob pohanských. V dějinách se však činí první zmínka 0 Vrahovicích z r. 1353. Tehdy vedle stála ves zv. Trpenovice později „Trpinký" zvaná a náležela rodu Skřitků z Trpenovic. Jemu přináležely: 1 mlýn, 1 šenk, (hostinec) 5 dvorů a 4 1/2 lány. Roku 1466 koupil Vrahovice, Trpinky i Držovice hr. Mikuláš z Nezdeníc od Jana ze Zvole a od těch dob byly Trpinky s Vrahovicemi až do dnešního dne spojeny v samostatnou obec. Dolní část obce, kde jsou krásné rozlehlé sady, nazývají se ještě dnes „Trpinky". V roce 1492 připadla ves Vrahovice Johance z Kravař, která roku 1502 zdědila i Kralice a oboje postoupila Vilémovi z Pernštýna. Od té doby Vrahovice přináležely spolu s Kralicemi jednomu a témuž rodu. Na to po roce 1594 přešly Vrahovice, Držovice a Kralice Janu Hangwitzovi z Biskupic a koupí ze dne 30. července 1637 hr Juliu ze Salm-Neuburku za 43.895 zl. Roku 1707 přešly Vrahovice do majetku svobodného pána Jana Josefa z Rotulu a od něho je získal opět koupí ze dne 26, března 1725 Jan Bedřich, svob. pán ze Seilernů za 117.000 zl. a byly v jeho držení až do r. 1848, kdy byla zrušena robota.
------
Rod Seilernů měl pak ve Vrahovicich velkostatek, v Držovicích dvůr. Až do provedení pozemkové reformy r. 1922 patřily jemu pozemky ve Vrahovicích o rozloze 12 ha. Do roku 1868 byly Vrahovice původně obci zemědělskou, sestávající z 28 půllánů (gruntů), 27 chalup, 4 domků, 2 hostinců a 2 mlýnů. Postupem času zvláště po roce 1848 stavěna řada domků v dolní částí vesnice zv. Trpinky a v ulici za kostelem. Po roce 1853 bylo dovoleno grunt rozděliti na polovici a tak se setkáváme v r. 1867 jen se 12 grunty, 22 čtvrtí. V roce 1868 kdy bylo již možno pozemky prodávati byly z velké části rozkouskovány (hlavně dědictvím) a tím se stalo, že Vrahovice dnešního dne mají 265 majitelů, z nichž toliko 10 majitelů má nad 10 ha půdy zemědělské, 16 majitelů nad 5 ha, 39 majitelů nad 2 ha a ostatní jsou drobní zemědělci, domkaři, při tom dělníky, obchodníky neb živnostníky. Z těch uvádíme: 4 hostince Fr. Hasal, Fr. Mlčoch, Jan Hrabčík, Václav Škopek. Kovářství: Jan Vrána, Alois Eudl. Kolářství: Ant. Saulich. Obchod smíšeným zbožím: Emilie Valáškova, Marie Endlová, Boh. Vysloužilová, Marie Dostálová, Klára Sčuková, Ant. Nenál, Marie Miklová. Pekařství: Josef Křiž, Frant. Kouřil. Krejčí: Josef Hénik, Frant. Kubešová, Anežka Kaštylová. Obuvníci: Fr. Janda, Vojt. Janda, Ant. Vinklárek. Zahradníci: Jos. Kyllar, Fr. Rolenc. Řezníci: Ant. Macák, Jan Moučka, Ant. Smékal. Obchod uhlím a dřivim: Alois Dohnal. Obchod mlékem: Ant. Kaštyl, Aloisie Kubíčková, Anna Coufalová, Anna Ječmínková, Anna Kubešová, Alžběta Kubešová. Mlynáři: Jan Dostál, mlýn s elektrickým pohonem, Alois Vodička, mlýn vodni silou. Cementárna a výroba cementového zboží: Hubert Sekanina. Sklady piva: Litovelského pivovaru, Hanáckého pivovaru v Holiči. Autodoprava: Václav Škopek.
------
V roce 1902 počato se stavbou domů v části za školou, vedle okresní silnice, kde později zvláště v letech 1910—1914 vyrostla nová čtvrt, obývána většinou dělnictvem, zaměstnaným v průmyslových továrnách prostějovských. Během války umlkl veškeren stavební ruch a též projektovaná stavba školy, nákladem 95 000 K byla zastavena ke škodě obce.
------
Tělocvičná jednota „Sokol", jest majitelem říčního koupaliště v rozloze 40X20 m. Voda přitéká potrubím do basénu a opět jiným vrací se zpět do říčky Romže. Jsou zde postaveny kabiny, které pojmou přes 1.000 koupajících se za 1 půlden. Tato stavba stála 120.000 Kč. Roku 1920 čítala obec Vrahovice 1437 obyvatel a 237 obytných domů. Přivtělenim osady Hrázek a obce Držovic přibylo na počtu obyvatel i domů a maji dnes dle posledního sčítáni r. 1930 1760 obyvatel. Jsou vesměs všichni Čechové až na 12 Němců, 2 Poláků a 1 Ruse. Vyznáni jejich je rovněž více římsko-katolické,vyjma 71 Čechoslováků, 3 evangelíků a 2 pravoslavných. Lid živí se povětšině zemědělstvím a krejčovstvím. Pozemkovou reformou, provedenou na velkostatku Kralickém, bylo uchazečům obce Kralic rozparcelováno 12.48.55 ha půdy Josef Stříž starosta a uchazečům z Vrahovic pozemky v trati „Rybník" a „Kopaniny" v rozloze 43.64.57 ha, z čehož obec Vrahovice sama dostala 5.69.25 ha a Místní školní rada 41 arů, Tělocvičná jednota „Sokol" 60 arů. Blahodárně působila pozemková reforma na obec Vrahovice, nebof zvětšila svůj majetek a pak pronajala své pozemky drobným zemědělcům za mírný plat Kč 50—85 za 1j2 míry a čistý výnos s pachtu Kč 4.380'— plynul po zaplaceni dluhu Kč 20.000'— do obecní pokladny.
------
Scelování pozemků provedeno agr. operacemi v Brně, v letech 1925 a 1927 a předsedou scelovacího výboru je starosta obce Josef Stříž. Úhrnná plocha katastru obnáší 622.83 ha. Scelování pozemků změní úplně dosavadní vzhled půdy selské, čtvrtnické a chalupnické na široké parcely a majitel pozemku obdržel ve 4—5 parcelích náhradní pozemky. Společná zařízeni vyžádala si větších nákladů s úpravou cest, rozšířením úvozů a postavením betonového mostu přes řeku Valovou v r. 1927. Tyto výlohy budou činiti cca 100 Kč z jedné měřice. Před scelovánim upraven tok řeky Romže Ing. Fr. Hrbatou, v roce 1924 a během scelování zregulována Valová a Hloučel pod protektorátem Vodního družstva pro regulací Romže v Držovicích a pro regulaci Valové v Kralicích. Regulaci Hloučely provedla sama obec, která nahrazovala Vodní družstvo. Stavba okresní silnice Vrahovice—Vrbátky, provedena nákladem Kč 460.000'—, k čemuž obec přispěla 70% a stát povolil subvencí ve výši Kč 100.000'—. V roce 1927 a později roku 1930 byla vydlážděna až po faru a začátek staré vesnice. Zároveň postaven nový most přes Romži a tímto upravením dán byl dobrý základ pro další zastavovací plán obce. Podél okresní silnice zřízena 5 m alej pro pěší a počalo se stavěti od města Prostějova. Vznikla nová čtvrt o 20 domech. Rozmach stavební vzrůstal rok co rok, takže dnes má obec 340 obytných domů.
Během desetiletí od roku 1920 byla stará vesnice úpně změněna a stává se z ní velké předměstí, čítající dnes 1900 obyvatel. Všechny tyto změny stály obec velkých oběti a nákladů, ale vzorným a šetrným hospodařením dovedla překážky proraziti a zůstala ve finanční rovnováze zápůjčkou Kč 200.000'—.
------
Obecni radnice postavena byla v roce 1926 nákladem 100.000 Kč a v r. 1931 postavena zásluhou dnešního starosty Stříže hasičská zbrojnice s mostní váhou za 76.000 Kč. Slavnostní otevřeni radnice a zbrojnice bylo provedeno 28./11. 1926.
------
Z historických památek obce uvádí se kostel, fara a škola, postavená hr. Seilernem r. 1884. Fara uvádí se poprvé roku 1397. Po shořeni kostela r. 1586 přesazen byl farář Matouš Preborius do Kralic a sem také Vrahovice přifařeny. Když r. 1590 byly farní budovy dostavěny ve Vrahovicích, dosazen sem farář Matěj Sekerka z Kralic, ale v r. 1639 následkem nedostatečné podpory pro duchovního správce, přidělena fara opět do Kralic a Držovice přifařeny k obci Smržicím. Fara znovuobnovena byla roku 1682. Na místě sešlého kostelíka postaven ze 17. století nový kostel nákladem patronátu kralického v letech 1831—37. Věž postavena nákladem farníků a rovněž práce nádenické i dovoz materiálu obstaráno jimi robotou. Kostel má 2 zvony z r. 1587, neboť znovu byly ulity po shoření kostela r. 1586. Jsou tedy původu starého a tudíž jako historická památka uchovány byly i před rekvisicemi v době světové války. Nynější farář František Bartoněk narozen 18./4. 1884 ve Zborovících, působí ve Vrahovicích od roku 1927.
------
Škola je dnes 4 třídní a po 32 roků působil zde jako její řídící učitel Jan Kyselý. Jeho místo zastává dnes Ladislav Kyselý, nar. v r. 1877 ve Vrahovicích a působí zde již od r. 1919.
------
Spolkový život kulturní jest v místě na velkém stupni vzděláni. Od let 70 až do vypuknuti války byly kulturním činitelem Čtenářsko-pěvecké spolky „Sušil" a „Svatopluk". Oba měly knihovnu a veškeren společenský život i zábavní vycházel od nich. Byly podporovately národních snah a uvědomění a také se súčastnily všech slavnosti národních v Prostějově v době kdy byl Prostějov ještě v rukou německých. Zvláště spolek „Sušil", který byl nejstarší, vyplnil své poslání plně s povděkem uznání za činnost obětavých národních pracovníků, jichž řady velmi řidnou a toliko vzpomínky jsou na prožité chvíle a léta u těchto spolků.
------
Odbor Národní Jednoty. Na podporu našich menšin a nové činnosti vzdělávací byl založen v r. 1909 Odbor Národní Jednoty. První valná hromada konala se 26. října a prvním předsedou zvolen František Začal, malíř ve Vrahovicích. Od r. 1911—1914 zastával jeho místo František Kouřil, rolník. Na podnět Josefa Stříže založen při Národní Jednotě v r. 1917 fond na postavení Pomníku padlým a z této podpory byla myšlenka 5. září 1920 uskutečněna. Pomník stojí v upraveném parčíku a je na něm vyryto 40 jmen padlých občanů, bojujících o osvobozeni českého národa ze jha Rakouského.
------
Po zaniknutí Čtenářsko-pěveckébo spolku „Sušil" a „Svatopluk" převzala jednota obě knihovny do své správy, zvětšila ji a zřízením pak obecni knihovny, předala je do správy obce. Knihovníkem Národní Jednoty a také knihovníkem obecním byl Vojtěch Hrubý, nynější předseda Nár. Jednoty. Jest to dobrý činovnik v oboru pořádáni divadelních her a výborný režisér.
------
Sbor dobrovolných hasičů ve Vrahovicích založen byl v r. 1892, slaví tedy letos 40 leté trvání sboru. Zakladatelem bylo obecní zastupitelstvo v čele se starostou obce Jos. Doleželem a jeho nám. Frant. Konšelem. Prvním předsedou byl Jan Zlámal, náčelníkem Josef Spurný, jednatelem Jos. Černý. Při založení sboru bylo 28 členů činných, přispívajících pak 13. Při založení měl sbor 1 čtyrkolovou sundavací stříkačku s navijákem a výzbroj v ceně asi 1100 zl. V roce 1924 zakoupila obec pro sbor čtyrkolovou, motorovou stříkačku z Hasič, závodu v Čechách pod Kos. za 45.000 Kč nebot s rostoucí obci, rostly i povinnosti sboru. Stroj tento byl splácen ročním příspěvkem obce asi 4000 Kč a z čistých zisků zábavních a kulturních podniků sborem pořádaných. Z podniků těchto bylo na př. v roce 1928 odvedeno přes 4000 Kč pro sborovou pokladnu jako splátek ku amortisování dluhu za stroj. Stroj byl během 5 roků zaplacen. V roce 1931 postavila obec, v jejíž čele stojí již od r. 1927 rozšafný starosta obce p. J. Stříž, který význam hasič, sboru pro obec vždy plně chápal, novou hasičskou zbrojnici pro sbor nákladem téměř 80.000 Kč Obnos opatřen výpůjčkou, za niž ručí obec; sbor však zavázal se platiti úroky a dluh amortisovati. Obec v mezích možnosti bude rovněž přispívati a dala do rozpočtu pro rok 1932 k tomu účelu Kč 5.000.Sbor stojí na výši doby a zasahuje pří větších požárech i do sousedního města Prostějova a získal si zde svojí pohotovostí a činností respekt a uznání. Sbor čita dnés 40 členů činných, 113 přispívajících a má 1 motor, stříkačku čtyřkolovou s navijákem, 1 čtyřkolovou stříkačku ruční, 1dvojkol. naviják, 1 žebř posunovací 10 m dlouhý, 2 žebře hákové, 500 m hadic, 16 m savic, 1požární háky, 4 lopaty a jiné nářadí, 2 hasící přístroje „Hana", nosítka pro samaritány, výzbroj pro 40 mužů, 1 přístroj pro umělé dýcháni, 2 osvět, reflektory a j. Ze zakládajících členů jest členem činným ještě Fr. Chromeček, členem čestným Josef Podivínský, Frant. Konšel a Frant. Vysloužil. Sbor má ve svém středu nejstaršího hasiče župy XI. Aflonsa Janečka, při¬stěhovavšího se z Drahan, jenž dělá službu hasičskou 52tý rok. Při letošním 401etém jubileu, bude slavnostně otevřena nová zbrojnice, při níž mimo místnosti pro uskladněni strojů a nářadí jest místnost pro pořádáni sborových členských schůzi a bude slavnost ta jistě dostaveníčkem celé obce a okolí. Nynějšími funkcionáři sboru jsou Alois Vysloužil, předsedou, Frant. Podivínský, náčelníkem, Alois Rozkoš, místonáčelníkem, Jan Daněk, vedoucím samaritánů a součastně žup. samarii dozorcem a Alois Dohnal, jednatelem.
------
Místní jednota republikánského dorostu ve Vrahovicich byla založena dne 3. března 1920 z iniciativy Okresní jednoty republ. dorostu českoslov. venkova na Prostějovsku, aby i u nás uvědomovala a kulturně povznášela našeho rolníka. Zakládajících členů bylo 25. Dnes čítá jednota 48 členů. Činnost jednoty je mnohostranná: Propaguje zájmy našeho venkova v mezích zdravého agrarismu a pečuje o rozšířeni duševního obzoru přednáškami, exkursemi, kursy a výstavami. Roku 1927 uspořádala jednota zdařilou výstavu ovoce, zeleniny, zavařenin a květin pod protektorátem obecního zastupitelstva. Částí výstavy byla také exposice zahradnické literatury. Roku 1931 byla jednota poctěna na výstavě v Kostelci na Hané čestným uznáním Zemské zemědělské rady moravské v Brně. Hmotnými dary a prací, jmenovitě zřízením rejdiště pro výhon dobytka přispívá ku zvelebení obce. Své desítileté trvání oslavila jednota způsobem opravdu důstojným; uspořádala hudební a zpěvní akademii. Nynější, již dlouholetý předseda Jos. Rozkoš přičíňuje se svou poctivou práci o rozvoj a rozkvět jednoty.
------
Odbor pro zájmy venkovských žen ve Vrahovicich založen byl pani Anežkou Měchurovou dne 10. března 1931. Svoji činnost vyvíjí hlavně pořádáním odborných přednášek a různých kursů, jako vaření, háčkování, pleteni a snaží se všemožně prohlubovati vzděláni venkovské ženy. Předsedkyní místního odboru od jeho založeni je pí. Anežka Měchurová. Na poli sportovním byl založen S. K. Vrahovice r. 1931 ze sportovních „fanoušků" hlavně působením Miroslava Smékala.
------
Zřízeno pěkné footballové hříště, také pro lehkou atletiku, nákladem Kč 20.000.— v celkové rozloze 1 ha. Tento klub dosud hrál v mi¬strovství III. třídy Hanácké župy footballové. Prvním předsedou klubu byl a jest dodnes Bohumil Kouřil a sekretářem Miroslav Smékal. Mladý klub má své členy i z jiných obcí a čítá se jich na 120, dorostu 41. Spolek „Domovina" jako spolek domkařů a malorolníků vznikl v r. 1931 a prvním předsedou zvolen Frant. Kouřil.
------
Při posledních volbách, konaných dne 27. září 1931 bylo zvoleno do obecního zastupitelstva 24 členů a starostou obce zvolen Josef Stříž, nar. 8. července 1889 ve Vrahovicich. Po předběžném vzdělání na obecné škole, absolvoval nižší reálku v Prostějově a nyní jest strojníkem u fy Wichterle a Kovářík. V r. 1919 zvolen do obecního zastupitelstva, stává se druhým náměstkem starosty Fr. Podivínského, zdejšího rodáka a prvního starosty, zvoleného na základě všeobecného hlasovacího práva do obce v CsL republice. Roku 1923 zvolen je starostou Josef Stříž za stranu soc. dem. a od té doby stojí v čele obce a má o ní nepopiratelné zásluhy, jsa při tom pilný a svědomitý pracovník. Obecním tajemníkem a archivářem jest Ing. C. Kouřil, nar. 10. dubna 1886 Ve Vrahovicich. Studoval na české reálce v Prostějově a na české technice v Brně. Po válce povolán 1. července 1920 za obecního tajemníka po zesnulém nadučiteli Adolfu Rašprovi a věnuje se tichou a obětavou prací ve prospěch a rozkvětu obce i místních spolků.
------
Z jediného průmyslového podniku ve Vrahovicich se uvádí cihelna, založená před třiceti lety Josefem Skoupilem, stavitelem v Prostějově. Od roku 1918 jest jejím majitelem továrník Fr. Wichterle. Podnik zaměstnává 40 lidí a celková roční výroba odhaduje se na 2,000.000 cihel.